Kdo nás zná nebo naše toulání nějakou chvíli sleduje, určitě tušil důvod intenzity nových příspěvků v posledních týdnech... ano... jediné, co mě dokáže tak pěkně zrychlit a spolehlivě zahnat prokrastinaci, je DALŠÍ NOVÁ CESTA NA OBZORU. Takže tentokrát omrkneme zimní Řecko. Velké plány a cíle tentokrát nemáme, stačí, když najdeme sluníčko, které bude hřát o kapku víc než doma.
Od Soluně a Chalkidiki se vydáme na jih, na místa, která máme rádi - Euboiu a Peloponés. Cestou bychom rádi prošmejdili, bez davů lidí a za snesitelnějších teplot než v sezóně, zajímavá a pěkná místa, města a památky.
Jako před každou naší cestou jsme udělali několik nových úprav a vylepšení v autě. Tím nejdůležitějším bylo zabudování nezávislého topení, které se bude asi hodit a už dlouho nám ve výbavě chybělo. Také jsme zavedli vodu ze zadních kanystrů do obytné části auta, abychom se k ní dostali i bez vystupování z auta.
Přibyla polička oddělující vody a boxy na oblečení, takže už se nic nebude sunout, kam nemá. Na už dost „unavené“ sedačky jsme dali nové potahy a ze zbytku určeného pro tři zadní sedadla, která nemáme, jsem ušila nové kapsáře. Celé to pěkně ladí a poměr čínské kvality/ceny nás docela překvapil.
V procesu vymýšlení je, jak dovnitř k té tekoucí vodě dostat maličkou chytrou „koupelnu“, protože venku se mýt asi nepůjde a rozhodně to při teplotách pod 10 °C neplánujeme. Poslední, nad čím si lámeme hlavu, je, jak na topení vyfukující 250°C horký vzduch napojit něco, co bude ohřívat jídlo nebo sušit boty.
Matylda toho dost uveze, a tak mám asi kilometr světýlek a samozřejmě také vánoční stromeček a celou potřebnou výbavu na tu slávu. Místo letního ovocného koláče vezeme biskupský chlebíček a indické štrůdly. A protože to je zimní výprava, pořídili jsme i bílé kožíšky na lavici a taky do židliček, až budeme někde klepat večer kosu. To se tedy moc nepovedlo, protože je to stejné jako mít v autě několik línajících siamských koček.