5. REPORT

Krásný Taroudant jsme si užili, ale poměrně dost nás zbrzdil a my ještě netušíme, jak moc nám bude za pár hodin světlo chybět... Zatímco včera byl zasněžený pás hor krásně vidět, teď jsou špičky schované v mracích. Netrvá to ale dlouho a my se nad mraky nakonec vydrápeme... je tu modro, svítí sluníčko a bílé mraky se povalují pod námi. Silnice jsou čisté a suché a jen při okraji cesty je vidět zbytky odhrnutého sněhu.

V sedle Tizi n’Test (2 100 m n. m.) necháváme svoji samolepku a přehupujeme se za vrchol. Tady je zbytků sněhu po okrajích o něco víc a u cesty stojí zaparkovaná auta rozdováděných Maročanů, kteří bez ohledu na věk nebo pohlaví jezdí z kopečků k autům na igelitech.

Taky se ale dostáváme do permanentních prací na silnici, kterou tu skoro po celé délce až do údolí rozšiřují. S tím jsme nepočítali a strašně nás to zpožďuje. Buď čekáme na uvolnění cesty po naplnění náklaďáku šutry, nebo skáčeme mezi dírami rozestavěné cesty. Je už úplně jasné, že za světla do Imlil nedojedeme. Tma padá 50 km od našeho cíle, a to není dobré. Po silnicích chodí osli, promenáduje se tu po krajnicích spousta lidí bez světel a to, že někomu nesvítí motorka, taky není problém.

Imlil je hodně turistické městečko plné ubytování a turistů, odkud se vyráží zdolávat nejvyšší hora Maroka – Džabal Tubkal (4 167 m n. m.). Takový maličký Špindl. Motáme se přes městečko po úzké silnici, pod kola se nám pletou lidi a u krajnice jsou metrové závěje odhrnutých zbytků sněhu. Naše ubytko je takové odlehlé orlí hnízdo a vede k němu (k našemu zděšení) úplně rozmáčená hliněná cesta, která velmi záhy začíná v několika zatáčkách prudce klesat. Tak to není dobré, protože tahle odbočka je slepá.

Končíme na rozbahněném parkovišti a vůbec netušíme kudy dál. Náš hotýlek je totiž mezi místními domy. Nakonec nás vysvobodí místní, který zavolá pana domácího. Ten si pro nás dojde a přes prudké schody s valící se vodou a úzké pěšinky mezi domy nás dovede k cíli... tohle bychom nikdy sami nenašli.

Čeká na nás malý pokojíček s horkou sprchou, tlustýna chlupatýma dekama a dokonce přímotopem. To je tu velká vzácnost. Dostaneme i berberskou whisky (čaj) a horkou polévku s chlebem a odpadneme. Ten závěr byl dost stresující a máme toho plné kecky. Vážně jsme už počítali s tím, že spíme v autě.