14. REPORT

Blbnutí okolo zpracování „naší koupelny“ nám zabralo celé dopoledne. Kolem poledne už ale míříme na výběžek, kde jsme chtěli včera původně spát. Je to totiž výchozí bod několika moc zajímavých míst, kvůli kterým jsme sem přijeli.

Každý už určitě někdy slyšel o podsvětí a Hádově říši. V antice vedlo do podsvětí několik cest, které střežil trojhlavý pes Kerberos. A právě jeden ze vchodů se nachází přímo tady, na nejjižnějším bodu Řecka. U oblázkové pláže je tu zarostlá jeskyně, která je vchodem do světa mrtvých… své sídlo zde měl Hádes, bratr Dia.

Je tu také zřícenina byzantského kostela, který má ale daleko starší základy, protože byl přestavěn z původního Poseidonova chrámu. V místech okolo chrámu se také kdysi rozkládalo antické městečko Tainaron, podle kterého se dnes jmenuje celý mys. Zbytky městečka jsou patrné i dnes, kdy z trávy a bodláků vykukují základy domů, zídky nebo vytesané schody.  Všude mezi tím rostou trsy kytiček, které jsou asi příbuzné s našimi narcisy.

Úplně nejzajímavější jsou ale krásně zachovalé zbytky vykládaných mozaik, které se jako jediné dochovaly z římské vily. Je neuvěřitelné, jak tak drobná věc mohla vydržet, zatímco celé kamenné domy zmizely. Ještě dnes si uchovávají své barvy a bývalou krásu, kterou musely ten dům zdobit.

Vydáváme se i na malou procházku na 2 km vzdálený mys Tainaron s pěkným majákem. Vyšlapaná pěšina vede okolo mozaik dál až na hřeben, po kterém se dojde na jeho úplnou špičku. Z místa jsou krásné výhledy na obě strany poloostrova a sám maják je také moc pěkný. Náš návrat trošku urychlí černé mraky kupící se nad mořem, ale nakonec je vítr rozfouká a ani nekápne.

Z výběžku se ještě odpoledne vracíme autem zpět k Vathii, staré opuštěné vesnici duchů, kterou jsme včera za tmy míjeli. Je to další ze zajímavostí téhle hezké oblasti, kterou by byla velká škoda minout.