20. REPORT

Potom, co se nám nepovedlo projet kvůli zavřené silnici, po úprku z jednoho docela šíleného ubytování do ubytování náhradního v dodělaném/nedodělaném bytě a po prohlídce úžasného města Fès, jsme se rozhodli pozměnit kvůli špatné předpovědi naši trasu.

Na další noc si bookujeme ubytko ve městě Taza a ujíždíme dál nahoru ke Středozemnímu moři. Počasí nám nepřeje a má to být čím dál horší... v horách velké sněžení, na západě a na pobřeží záplavy, jinde spousta deště a všude kosa... na severním pobřeží snad sluníčko potkáme.

Vlastně celé plány se teď točí kolem předpovědi počasí... v modrém městečku Chefchaouen, které je naším hlavním cílem nahoře v Maroku, má teď dva dny lejt jako z konve. Takže se rozhodujeme tu dobu přečkat někde, kde bude svítit sluníčko, a to jedno z mála míst, kde snad z mraků vyleze, je právě na severu u moře, kousek od alžírských hranic.

Objednáváme si malý pokojík s koupelnou ve vilce nad mořem, který je za cenu papundeklové chatky v českém kempu... tomu se nedá odolat! A taky doufáme, že jsme právě přelstili všechny předpovídané příšerně hrozné předpovědi a našli skulinku, kde bude dobře... než bude dobře i tam, kde potřebujeme.

Do města Taza se dostáváme až pozdě večer, dáváme si k večeři jen konvici čaje, protože jsme se cestou nacpali výbornými koláčky, a jdeme spát. Na ráno k snídani ještě něco zbylo, takže se nezdržujeme a děláme si do květináčů kafe na pokoji.

Další část cesty jen jedeme a jedeme, takže fotky jsou jen okýnkové. Využíváme v tomhle úseku poprvé i místní dálnici a mýto v ceně asi 30 Kč nás mile překvapí. Počasí se opravdu lepší a k moři se dostáváme ještě za sluníčka okolo páté hodiny. Po WhatsAppu máme instrukce vyhledat přítele z kempu, který je v mapě, a ten nám prý ukáže, kudy se dostat k vilce.

Všechno proběhne, jak má, a my jsme na místě. Klíče nám předává místní kluk a majitele ubytka vlastně vůbec za celou dobu nepotkáme. K našemu překvapení je celá bílá vilka na ty 2 noci jenom naše, protože tu nikdo jiný není... tak to je velká pecka!

Krámy nebo hospody jsou na všechny strany minimálně 20 km daleko, ale to jsme věděli, takže jsme vybavení jídlem i pitím na celou dobu. Děláme si večeři a těšíme se na další celý den, který tu máme.