18. REPORT

Ráno je krásně teplo a máme dost vody... takže ideál na přemáchnutí pár našich oblíbených kousků. Nechápu, proč těch hadrů tolik vozíme, když stejně taháme pořád to samé. Než dosnídáme, je to skoro suché a zbytek dosušíme v naší autosušárně.

Dnes nás čeká zbytek přesunu na špičku druhého prstu, kde chceme spát nedaleko geoparku Kamenný les. Cesta po malých silničkách trvá dlouho, ale je pořád na co koukat.

Dostali jsme se z turistické oblasti do zemědělské, a tak se tu daleko víc bydlí a také pracuje. Projíždíme rozlehlými sady zralých pomerančů a mandarinek, které se zrovna postupně sklízejí a odvážejí. Roste tu i spousta citronů a grepů, ale jejich čas ještě nepřišel. V olivových hájích lidé zase sklízejí olivy, natahují zavlažování a prořezávají stromy.

Víc na jihu projíždíme zase pěkné vesničky, mezi kterými pobřeží lemují dlouhé pláže. Většinou je všude zabedněno a moc lidí tady dole nepotkáváme. Nevím, čím to je, že se nám to pořád děje, ale od moře musíme zase zdolat lehký off-road k hlavní silnici.

Dostáváme se do míst, odkud už lidé dávno odešli a zůstaly po nich jen rozpadlé usedlosti a olivové sady, o které se ale stále někdo stará. S každou zatáčkou se nám otevírá hezčí pohled zpět na moře, a protože to vysupíme bez ztráty kytičky a nikde neuvízneme, je z toho nakonec moc pěkná „zkratka“ – sice delší, zato horší cesta.

Večer budeme na místě, kde půjde super grilovat, a tak ještě kupujeme v prvním krámě, který potkáme, ryby a flák masa. Házím si do překladače řecky psanou cedulku, abychom věděli, co je to za maso, a jako že co že... "mladý Moskvan bez kosti“ ⁉️ No, zkusit se má všechno... i zkusíme mladého vykostěného Moskvana.

Po páté odpoledne jsme v cíli a jdeme omrknout, jak se to tu změnilo. Vede sem nová asfaltka a na místo přímo nad mořem, kde se dalo před lety spát, je už přehrazená cesta, a tak si musíme najít jiné místo. Po rozbité polňačce se dostáváme skoro až k moři, kde zůstáváme mezi bochánky nízkých keříků. Pobřeží je jen asi 30 metrů od nás a útesy tu jsou mořem stejně krásně vymleté jako v nedalekém geoparku.

Po setmění roztápíme gril, připravujeme ryby a steak z Moskvana a u toho likvidujeme naši zásobu medoviny. Trošku nám do toho sice začalo pršet, ale situaci zachránila roleta. Jídlo se povedlo a co nevidět dáme repete, protože čerstvých rybek tu mají opravdu hodně.