12. REPORT

I další ráno je krásně slunečné. Teprve teď za světla ale vidíme tu úžasnou stěnu hor s bílými čepicemi, které vykukují mezi olivovníky, pod kterými stojíme. Během snídaně přijíždí majitel sadu a je naštěstí velmi přátelský.

Využíváme překladač a zveme ho na linecké vykrajované krávy. Zítra prý začínají sklízet olivy, a tak to přijel okouknout. Také se nám chlubí, že včera koupil auto a bude si ho předělávat na bydlení, jako máme my.

Okolo špice Mystry najíždíme na horskou silnici do Kalamaty a od samého začátku je jasné, že tohle bude paráda. Ještě že jsme včera zůstali pod tou olivou! Nejenže bychom tady špatně hledali spaní, ale profrčet to tady potmě by byl vážně hřích!

Silnice se vine jako zamotaná tkanička jedna nad druhou, místy se zakusuje do skal pod vytesané převisy nebo mizí v tunelu. Stavíme na každém patníku až do sedla Langada ve výšce 1 310 m n. m., kam se během 20 kilometrů vydrápeme. Je zajímavé, že tady není po sněhu ani památky.

Dalšími serpentinami sjíždíme ke Kalamatě na břehu moře a každou zatáčkou stoupá teplota. Na pobřeží končíme na krásných 20 °C ve stínu a o hodně více na sluníčku. Nedá se tomu odolat, a tak to na první oblázkové pláži zapíchneme na ten nejlepší novoroční oběd – žádná čočka, ale včerejší silvestrovské chlebíčky! Vždycky se jich musí udělat tolik, aby zbyly na druhý den.

Cíl dnešní cesty je na nejjižnějším místě pevninského Řecka. Peloponés totiž není ostrov, i když se tak tváří. Spát bychom chtěli až na samé špičce prstu, a protože dál už jedeme po malých silničkách kopírujících pobřeží, počítáme, že na místě budeme akorát do tmy.

V sezóně se na tomhle peloponéském prstu hledají místa na spaní velmi špatně. To naštěstí neplatí v zimě, protože i tady je teď mrtvo. Objevuje se ale víc a víc obytných aut, která sem láká teplo tak jako nás. Potkáváme i dva obří kolegy, kteří mají v úzkých zatáčkách celkem co dělat.

Na vybraném spacím místě je už na náš vkus dost plno, a tak nezůstáváme. V mapě vybírám kostelíky mimo silnici, ke kterým by šlo sjet (a potom také vyjet), a na druhý pokus, už za úplné tmy, svoje spací místečko nacházíme. Ze tmy na nás čumí překvapená kráva, ale jinak jsme pro dnešek zase pěkně schovaní.