4. DEN

Ráno po snídani a naplánování dne vyrážíme směrem k začátku trasy č. 12, kterou ale pojedeme z opačného směru. Tuhle jarní cestu plánujeme i podle Offroad Guide – Chorvatské šotoliny a Bosenské šotoliny. Kdo neznáte, tak doporučuji www.offroad-guide.com.

Původní trasa vedoucí na Mali Alan je rychle zapomenuta u nenápadné odbočky, která by podle mapy měla vést nahoru také – jen z druhé strany kopce. Rádi jezdíme podle svého, a tak je jasné, kterou trasu volíme. Šotolina je zprvu celkem v pohodě, ale postupně se vytrácí čím dál víc a je patrné, že se už léta nepoužívá. Přes cestu je spousta popadaných stromů, a tak kluci musí sem tam terén pročistit, abychom projeli. Všude kolem roste v lese neskutečné množství medvědího česneku. 

Dostáváme se téměř pod vrchol Veliki Golić (1371 m n. m.). Dál cesta začíná stoupat prudce nahoru a je tak zarostlá, že se téměř vytrácí kudy vede dál. Nechceme jezdit volně po lese, ať už proto, že je to prasárna, tak i kvůli bezpečnosti a možnému zaminování, které tu klidně být může. Pokorně se vracíme na původní cestu a okolo dřevěné rozhledny se dostáváme do sedla. Výhled připomíná černohorský Durmitor, a protože je už dávno po poledni, přesouváme se do jednoho z údolíček na něco k jídlu. Moc se tím nezdržujeme, protože času je málo. 

Výhledy jsou za každou zatáčkou hezčí než ty předtím, a přestože tahle trasa není dlouhá, rozhodně stojí za projetí. Mezi impozantními vrcholky pohoří Velebit se dostáváme až k místu, kde se kdysi točil Vinnetou a které označuje pamětní deska. O kus níž stavíme u kapličky a v dálce poprvé vidíme moře. Po pár serpentinách sjíždíme dolů, kde rychlostní silnice mizí v tlamě tunelu Sveti Rok, kterým si většina spěchajících řidičů krátí a urychluje cestu skrz masiv hory. Nevím, jestli vůbec tuší, o co tím přicházejí a jaká nádhera je „ukrytá“ nad nimi. 

Projíždíme podivným městečkem Obrovac ležícím na řece Zrmanja. Je tu stále ještě patrná dávno skončená válka. Podél hezkého nábřeží parkují lodě a kontrast s rozstříleným obchoďákem a domy nemůže být větší. Minulý rok jsme v těchto místech byli s VW a teď chceme ukázat Davidovi s Jenkou nedaleké bezejmenné vodopády a jedno podivné místo kousek od nich. Tyhle vodopády jsme našli poměrně nesnadno, nejsou známé a vlastně ani nemají jméno. Teď na jaře jsou daleko krásnější a větší díky množství vody v řece. Oproti loňsku sestupujeme prudkou kozí stezkou až úplně dolů k vodě. Je to nádherné místo, navíc lidem stále dost utajené, takže opuštěné. 

Pouštíme se dál po uzoučké rozbité a zarostlé asfaltce až na její konec, kde stojí podivná rozstřílená budova. Už loni jsme si ji celou důkladně prolezli, ale na její účel jsme nepřišli… snad rybárna… nebo čistička…? Pokud to někdo víte, moc ráda se to dozvím. Budova je bez jediného okna nebo dveří, na podlaze je spousta hlubokých šachet vedoucích až do spodních pater a venku jsou jakési jímky sahající až dolů k řece. Stěny jsou rozstřílené jako řešeto a v jedné zdi je průstřel od něčeho daleko většího. Naproti nad řekou na kopci stojí rozpadlá zřícenina. Tohle místo vzbuzuje spoustu otázek a jeho genius loci se mu rozhodně nedá upřít. 

Nedaleko se ještě zastavujeme u dalších vodopádů, tentokrát s názvem podle řeky Zrmanja, na které leží. Teď na jaře jsou taky moc pěkné… je spousta vody a nikdo tu není. Loni to bylo přesně opačně a byli jsme docela dost zklamaní. Pomalu se začíná stmívat, a tak je akorát čas rychle vyrazit. Chceme spát u jezera Štikada, kde jsme loni našli přímo u vody moc pěkné místečko nějakého rybáře. 

Na místo se dostáváme za úplné tmy a je už obsazené. Stavíme tedy auta o kus dál na plácku a zabydlujeme se. Večer David vytahuje kytaru a slivovici… to je nebezpečná kombinace :D Jdeme si lehnout o něco dřív než kluci a to se ukáže jako chybka. David mi Martina úplně zničil, opřel ho vedle auta a zabouchal, ať si ho převezmu. No, nebudu to popisovat do detailů, ale byla to celkem prdel. Toyota je docela vysoká a vyšplhat do rozloženého vnitřku dá práci i za střízliva. Po pár neúspěšných pokusech končících vypadnutím z ložnice se to povede. Ten večer vzniká jedno z mých nejlepších videí. Bohužel jeho zveřejněním bych se pravděpodobně vystavila nebezpečí :D