2. ČÁST
Ráno vstáváme a konečně se můžeme rozhlédnout, kde to vlastně spíme, a musíme konstatovat, že lepší a bezpečnější místo jsme si za tmy najít nemohli. I přesto nás po chvilce objevuje pasák a jeho dvě kravky. Ty se hnedka dávají do práce a recyklují naše slupky od melounu.
Sjíždíme z našeho utajeného místečka dolů k malé vesničce Novosëla, okolo které jsou rozeseta malá políčka a všude se pilně pracuje – místní sekají obilí, svazují snopy, vymlacují obilí... to všechno ručně, jako ve středověku. Po odbočení z asfaltu se nadějná šotolina, vedoucí nás nahoru do hor, během okamžiku mění na rozbitou polňačku.
Míjíme dřevěný domek, který tu má pravděpodobně jednou sloužit jako základna pro vstup do NP, ale nevypadá zatím nijak funkčně. Okolo něho jsou cedule o zdejším ekosystému a informace o parku. Je to tu očividně už připravené na netrpělivě očekávaný turistický ruch. Máme štěstí, že jsme prozatím jeho předvoj a park tak budeme mít jen pro sebe.
Stoupáme výš a výš, až na krásné zvlněné planiny, a podél cesty se začínají objevovat první bunkry. Ty jsme kupodivu zatím moc nepotkávali. Při naší první cestě (2013) ho měl na zahrádce pomalu každý domek a byly prostě úplně všude... no, a pak je objevili hledači kovů a jejich éra se začala chýlit kvapem ke svému konci. Na rozlehlých planinách objevujeme i velké bunkry, které místní předělali na chlívky a některé zabydleli i sami pasáci.
Tady nahoře je stále pro místní lidi nejvýhodnějším dopravním prostředkem kůň a potkáváme jich tu na nich celkem dost. Přes zelená sedla a louky, na které se v létě s celými svými rodinami stěhují tábořit pastevci, se dostáváme na druhou stranu hor. Ani moc nespěcháme, protože tahle trasa je prostě dokonalá a zatím nejpěknější ze všeho, co jsme zatím jeli.
V poledne sjíždíme na palouk s kapradinovým přístřeškem proti sluníčku, který si tu postavil nějaký pasáček, a děláme oběd s krátkou příjemnou siestou. Pak už se dole pod horami napojujeme na asfaltku do nejbližšího městečka Kolosjani - Mustafaj, kde tankujeme plnou nádrž, dobíráme vodu a dokupujeme chleba s ovocem. Jsme jen kousek od další trasy vedoucí hlubokým údolím okolo Černé Driny.